up

VÝHODNÉ NABÍDKY

>více

Nové domy

>více

PATROVÉ DOMY

>více

VÝHODNÉ NABÍDKY

>více

Nové domy

>více

PATROVÉ DOMY

>více

Nové domy

>více

PATROVÉ DOMY

>více

průvodce stavebníka

Kompletní průvodce stavebníka

dokument plný faktů o stavbě rodinných domů

Odkryjeme vám položky, které nejčastěji chybí v cenových nabídkách stavebních firem

Doporučíme vám standardní postup při výběru stavební firmy i co je třeba udělat před tím

Poradíme vám s výběrem pozemku i financováním

FAQ - nejčastější dotazy

 

Je dřevostavba znevýhodněna pro sjednání hypotéky nebo při prodeji?

Říká se, že banky poskytují na dřevostavby horší úvěrové podmínky. Pravda je opět jinde. Standardně na úvěrovém hypotéčním trhu platí, že pro neobývanou dřevostavbu se za tzv. technickou hranici životnosti definovanou bankami pokládá doba 60 až 70 let a pro kamennou stavbu 100 let. Technická životnost nemá podle bankovního zdroje Wüstenrot na ochotu banky poskytnout úvěr ani v jednom případě praktický vliv, protože úvěry se poskytují nejvýše na 30 let. Za jistinu hypotéčního úvěru se pak bere odhad tržní hodnoty domu v místě jeho umístění v okamžiku dokončení výstavby a vychází se také z pořizovací ceny. Použité materiály nehrají v úvěrové smlouvě roli. Snad jedinou nevýhodou dřevostaveb může být, že vzhledem k vysoké rychlosti výstavby montovaných dřevostaveb nelze ručit rozestavěnou stavbou.

To, že české banky uvažují technickou životnost dřevostaveb - zcela bez technického opodstatnění - o desítky let menší než životnost kamenných staveb, působí na trhu s nemovitostmi jako princip, podle kterého hodnota dřevostavby s přibývajícím časem ubývá mnohem rychleji. Škodlivost tohoto může být obrovská. Proti jeho působení se neubrání ani sebelepší dřevostavba, ani právně vzdělaný odborník.

Pokud však jde o skutečnou životnost zejména obývaných staveb, pak ta je u dřevostaveb i kamenných staveb mnohem větší než tzv. technická. Nelze ale jednoznačně rozlišit, má-li delší život dřevostavba, nebo kamenná stavba. Při dobrém konstrukčním řešení stavby a bezchybném provedení závisí životnost obou typů hlavně na údržbě. Obvykle mnohem dříve, než obývaná stavba zcela dožije, je spíše podrobena zásadní rekonstrukci, po které začíná žít de facto znova.

 

Mohou dřevěný dům zničit houby nebo červotoči?

Mohou, ale jen pokud je dřevostavba navržena a realizována bez dostatečných zkušeností, často svépomocí, a následně se o ni řádně a pravidelně nepečuje. Každý dům bez údržby časem zchátrá a podlehne zkáze. Stavbu moderního dřevěného domu musíme realizovat s odborníky. Základním předpokladem jsou kvalitní znalosti a zkušenosti architekta i realizační firmy. Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a znalost principů takzvané „konstrukční ochrany dřeva", aby se zamezilo vnikání vlhkosti do konstrukce a ochránily se konstrukční prvky před proudícím vzduchem. Konstrukční ochrana má vždy přednost před chemickou. Dřevo a výrobky z něj nesmí být navrhovány do míst, kde nemohou z povahy věci obstát, například pod úroveň terénu. Nezbytná je také technologická kázeň při realizaci.

 

Jsou dřevostavby bydlením pro chudé?

Lidé často nevědí, co je to dřevostavba, a proto ji nechtějí. Od svého domu očekávají, že je bude reprezentovat. Jenže pod dřevostavbou si většina Čechů představí srub z nějakých klád nebo kulatiny, v lepším případě stavbu sbitou z fošen a prken. Je to jeden z praktických výsledků nesprávné reklamy. Lidé se často podivují, že většina dnešních dřevostaveb je, co se týče vzhledu, k nerozeznání od cihlových staveb.

V celém světě existuje nepřeberné množství příkladů, kdy dřevo posloužilo jako základní stavební materiál pro vkusné, reprezentativní i honosné rezidenční stavby. S kamennými stavbami si v ničem nezadají, naopak je v mnohých směrech předčí a bydlení v nich bývá zdravější. Rozsáhlé sídlo, či spíše reprezentativní palác, kde jako klíčový stavební materiál bylo využito dřevo, obývá i nejbohatší muž světa, počítačový magnát Bill Gates.

 

Bude ve dřevostavbě příjemné mikroklima?

Dřevo se příznivě účastní i tvorby vnitřního mikroklimatu. Suché jehličnaté dřevo obsahuje podle terminologie normy ČSN 49 1109 až do 22 hmotnostních % vody, což znamená, že na každých 100 kg dřevěné sušiny připadá až 22 l vody. Ustálená, dlouhodobá vlhkost dřeva v dřevostavbě je cca 10 %, což představuje přibližně 55 l vody v jednom krychlovém metru. Voda není ve dřevu pevně vázána, ale kolísá v závislosti na vlhkosti vzduchu. V jednom m3 dřeva může být ukryto od 25 až do 200 litrů vody (druhý údaj odpovídá vlhkosti 35 % - bod nasycení vláken) a dřevo se chová stále jako suché až polosuché.

Je-li vlhkost vnitřního vzduchu nízká, uvolňuje dřevo vlhkost do prostoru a naopak. Dřevo ve větším množství tak slouží jako stabilizátor prostorové vlhkosti, což je základní předpoklad pro zdravé bydlení. K výměně vlhkosti mezi dřevem a vzduchem přispívá i vysoká difúzní propustnost dřeva pro vodní páru.

 

Je tepelná akumulace u dřevostaveb a tím i vytápění horší než u stavby z cihel?

Ve Skandinávii, kde je tradice dřevostaveb a technická a teoretická základna v celosvětovém měřítku na nejvyšší úrovni, se používá v poslední době dřevěný masiv do svislých - nosných i nenosných - konstrukcí, které také slouží jako tzv. akumulační stěny. U nás se akumulační stěny v dřevostavbách navrhují z betonu nebo plných cihel. Zde tvoří nápadný prvek, kterému se podřizuje vnitřní dispozice a který výstavbu zdržuje a vnáší do ní zbytečný mokrý proces. Fyzikálně však beton, který uvolňuje akumulované teplo rychleji než dřevo, je nezbytný v akumulační konstrukci dřevostavby snad jen tehdy, je-li požadováno rychlé ustálení vnitřní teploty (např. po důkladném vyvětrání).

Když zatopíte v dřevěném domě, máte v něm skoro okamžitě teplo. Kdežto zděný dům musíte vytápět několik hodin, než se v něm zahřejete, protože teplo se nejdříve akumuluje ve zdech. Většina, a to i katalogových projektů, má nesrovnatelně lepší tepelně izolační vlastnosti než jejich zděné protějšky. Vyplývá to z principu konstrukce – obvykle dřevěný rám vyplněný kontaktně izolací. Je zde tedy integrována složka nosná a tepelně izolační. Dřevěné stavby sice jsou lehké a obvykle hůře akumulují teplo. To však lze považovat za přednost – u dřevostavby ohříváme ekonomicky rovnou vnitřní objem vzduchu, teplo se tak neukládá nejdříve do těžkých konstrukcí jako u zděných staveb.

 

Je dřevo méněcenný stavební materiál?

Lidé se často domnívají, že dřevo je jako stavební materiál méněcenný. Mýlí se. Dřevo má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, mezi všemi stavebními materiály téměř nejlépe akumuluje teplo a zcela jedinečným a pro zdraví velmi příznivým způsobem pracuje se vzdušnou vlhkostí.

 

Dřevo hoří, je tedy dřevostavba nebezpečná?

Rozšířená představa říká, že dům ze dřeva hoří jako z papíru. Ano dřevo opravdu hoří. Způsob hoření dřeva a postup hoření při případném požáru je ale pro mnoho lidí neznámý.

Požáry v bytech a domech vznikají zejména vznícením snadno hořlavých materiálů, jako je textil, nábytek, plasty, technické hořlaviny atd. Převážně v důsledku špatného zacházení s otevřeným ohněm a elektrickými spotřebiči nebo pro vadný stav energetických rozvodů a neodbornou manipulaci s nimi. Typ stavební konstrukce za vznícením téměř nikdy nestojí. V kritické situaci, když už požár probíhá, projevuje dřevo obdivuhodnou odolnost a hlavně - hoří předvídatelně.

Zatímco drobné dřevěné předměty snadno shoří, u objemných dřevěných kusů pronikne oheň do cca centimetrové hloubky a jeho další postup se výrazně zpomalí nebo až zastaví, neboť povrchová vrstva zuhelnatí a brání přístupu kyslíku. Vůči vysokým teplotám je zbylý dřevěný masiv, i po odtěkání pryskyřic a dalších obdobných složek, velmi odolný a navíc si zachovává výbornou mechanickou tuhost a pevnost. Dřevo v takto extrémních podmínkách dokáže odolat řadu hodin - na rozdíl od prakticky všech ostatních stavebních materiálů - a vyčkat zásahu hasičů. Je popsána řada případů, kdy po požáru zůstal zachován ohořelý systém dřevěných nosných trámců domu.

To, že dřevo hoří předvídatelným, spočitatelným a do určité míry řiditelným způsobem je obrovská výhoda při hašení požáru. Tuto skutečnost zahrnují všechny technické normy, podle nichž se musí dřevěné domy stavět. Moderní dřevěné konstrukce jsou velmi odolné vůči požáru. Ocelové konstrukce se hroutí naprosto náhle, neočekávaně a prakticky naráz. Parametry každé dřevěné budovy musí zaručit dostatečnou dobu na evakuaci lidí – vždy v řádu desítek minut. To hasiči dobře vědí. V USA jsou proto po 11. září v některých případech ocelové skelety budov chráněny dokonce dřevěnými obklady!

 

Je vůbec dřeva dostatek?

Jedna z ustrnulých myšlenek, která mnoha lidem s ekologickým cítěním brání kývnout na dřevostavbu, říká, že v České republice je nedostatek dřeva. Vychází z tvrzení (a přiznejme i faktu), že vše, co minulý režim zanechal, bylo ve zbědovaném stavu. Z toho je odvozováno, že i lesy byly poničeny a bude ještě trvat, než se je podaří obnovit. Je ovšem opomínáno, že dřevní hmota je surovina obnovitelná.

Ve skutečnosti se v naší republice vytěží necelé 3/4 z toho, co v lesích naroste do těžební velikosti, a zbytek je nevyužit. Obdobně jsou na tom i další evropské země bohaté na lesy, včetně Skandinávie, Německa, Rakouska atd. Dřeva je zkrátka přebytek, ale u nás se o tom skoro nic neví anebo nemluví.

 

Dřevostavba je dobrá jen na chaty a dočasné budovy...

To souvisí s naší tradicí víkendového chatařství, od které bychom se měli při hodnocení staveb ze dřeva co nejrychleji odpoutat. Takové přesvědčení o využití dřeva se lidem z paneláku těžko vyvrací. Ale to, co jsme si tady již řekli, by mohlo alespoň mladší lidi podnítit k tomu, aby se zamysleli, v čem chtějí se svými dětmi bydlet. Zkušenosti ze světa ukazují, že neexistuje druh stavby, který by nebylo možné s výhodou realizovat ze dřeva, včetně rozsáhlých administrativních budov, nákupních center a sportovních hal.

 

Bude i moje dřevostavba vypadat jako známé okály?

Bohužel okály jsou v mysli stavebníků hluboko uloženy jako odstrašující příklad již zastaralé konstrukce dřevostavby. Vývoj je však dnes úplně jinde, je to jako srovnávat telefony před 20 lety a dnes. Nové, po listopadu certifikované materiály, technologie, systémy vytápění, vzhled i provedení posunuly dřevostavby úplně jiným směrem než zmiňované okály.

Máte dotaz?

Katalogové domy